Za zážitky z památek a přírody jsme nemuseli daleko. Stačilo zajet do Choliny

Sobota 24. září nás znovu přesvědčila o tom, že za zajímavými památkami a krásnou přírodou nemusíme vůbec jezdit daleko. Stačilo se posunout z Olomouce jen o několik desítek kilometrů, tentokrát do Choliny.

Do této hanácké vesnice s tajuplným názvem jsme ale nejeli přímo, ale v počtu šestnácti nadšených turistů jsme se k ní přibližovali postupně, tak jak nám zajímavou trasu vymyslela Boženka Böhmová.  Vystoupili jsme v Myslechovicích a vyšlápli jsme na bývalou sopku, zalesněný vrch Rampach. Kousek od něho jsme si u místní myslivecké chatky opekli nezdravé, ale dobré uzeniny. Zapili jsme je vodou u letos nově opravené a slavnostně požehnané studánky Svatá voda, původně postavené v roce 1693. A potom už jsme sešli do Choliny, známé především poutním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, jehož historie se traduje již od 13. století a zdejší ojedinělou památkou, gotickou sochou Panny Marie z poloviny 15. století. S touto soškou si místní spojovali četná zázračná uzdravení a z její pohnuté historie vyplývá, že sem opravdu patří. V roce 1996 byla totiž z kostela ukradena a po deseti letech byla objevena ve Vídni. Do naší republiky se vrátila v roce 2009 v poničeném stavu, a proto musela být restaurována.

Další cholinskou specialitou je Hanácké muzeum, nacházející se na půdě bývalé sýpky. Zahrnuje neuvěřitelných kolem 1250 exponátů, většinou darů od místních či lidí z okolí. V muzeu si člověk mimo jiné připomene, jak se dříve na vesnici žilo, jaké nástroje a předměty denní potřeby se používaly. Nás asi nejvíce zaujala „stará škola“ s lavicemi a starými učebnicemi, hanácký svatební koláč a také první cholinský televizor s mini obrazovkou, staré pračky, žehličky a v neposlední řadě i originál opony z místní záloženské dvorany, taková malá cholinská Slovanská epopej z roku 1924.  A neplánovanou tečkou výletu bylo pochutnání si na prasátku v místní hospodě. Zkrátka to nemělo chybu.  

Výběr z fotek je zde

O zážitky se podělila Hanka Hulíková

PS: A odkud se vzal podivný název vsi? Zdrojem vody býval pro obyvatele potok Cholinka, jenž protéká vsí a po několika kilometrech ústí do řeky Moravy. Je pravděpodobné, že existence tohoto potůčku dala vzniknout jménu obce. Podle Kroniky fary cholinské z roku 1716 se zdejší potok nazývá "Kolínek", což bylo odvozeno od slovesa kolit neboli dělit - rozděloval totiž vesnici na dvě stejné poloviny. Odtud vzniklo jméno "Cholina", v některých případech byl však užíván název "Kolína". Zdroj: Wikipedie