Za jarem do lesa z psího pohledu

Uááá, ráno... Vrrr, kde je snídaně? Jak jako, to dnes nic nebude? No dobře, no stejně jsem neměl hlad... Cože? Co to říkal? Pojedem na výlet? Jupí! Kam, kam, kam, kam? Aha, Šternberk, to jsem ještě neslyšel, snad tam budou nějaké zajímavé vůně, tady kolem už je to nuda, pořád do parku, k Moravě. Tak dělej, oblíkej se, ať už jedem, chci si počuchat v tom tvým Šternberku.

Kam to zas jedem? Tady to nevypadá jako v lese. Ááá, tuhle paní znám, to je teta Eva, co voní jak když doma děláme jarní úklid s velkým ohněm... A tady je Macek, jo, super, ta má vždycky nějakej piškot v kapse... Dneska nic? Fajn, máš to u mě, Macku, to si budu pamatovat!

Jedém, konečně. Tady už to neznám, tak snad to bude dobrý, vrrr. U všech kostí, to je ale díra. Dyť je to tu samej beton. Aha, nádraží? To jako půjdeme někam dál? Paráda! A koho to tu máme? Mája, Hynek, Leňa, Hanka, a další Hanka, Marcelka, Marta... Nikdo nic nemá, ani blbej piškot a páneček zakazuje dávat chleba, vrrr haf. Co to slyším, já že jsem přerostlá berneška? No to snad ne, já, plnokrevný hovawart s rodokmenem dlouhým jak stopovací vodítko.

No sláva, konečně trochu čmuchání, tak co tady máme? Vrr, beztak bych tady byl nejsilnější pes široko daleko, tak si to tu radši řádně označím. Ne, nesbírej to! Já se s tím tak snažím, a páneček to hned sebere. Teď půjdem vzadu, a poženem stále vpřed. Nebo radši půjdeme vepředu, a potáhnem to stále dál. Nebo půjdeme všude kolem a vepředu i vzadu, a poženem to, ať prozkoumáme co nejvíc!

Zase stojíme? U svatýho Rexe, jdeme dál, koukejte na mě, jak rychle se stihnu vyčurat. Sláva, místní park. Tady se mi líbí, tady bych to zvládl ohlídat všecko a ještě by mi zbylo; sakra.... Kam se ztratil páneček? Hafhaf, schovanej za stromem, to sis myslel, že tě nenajdu? To je třeba jinčí fištrón, ale příště už to nedělej!

Les. Tady je fajn, chládek, čerstvý vzduch, veverky, spousta věcí k očuchání, sem tam se najde žába nebo šnek, jen kdyby to nebylo pořád do kopce. A hele, tamhle běží nějací lidi, já na ně ze srandy bafnu. Tak se nezlob, pánečku, já už budu fakt hodnej, přísahám na vepřové koleno. Co to? To mě jako někdo fotí? Tak to vůbec, čekej, čekej... Joo, pohnul jsem se, přesně takhle se to dělá, mě si nikdo dobrovolně fotit nebude, haf!

Jdeme dál, pro změnu z kopce, chci jít první! Tak sakra lidi, uhněte, kdosi mi tu šermuje hůlkama před čumákem. No kdybych neměl košík, tak bych ti ukázal, co se s hůlkama dá udělat. Tady ve městě je to bezva, hodně stop, samý hezký fenky, nechám tu pár vizitek, třeba se některá ozve.

A co teď, proč jako jdeme do jakýhosi kostela? Co tam asi tak očmucháme? Lidi, neblbněte, tam fakt není cejtit ani ň. Aha, klášter, no nebyl tady nikdo už drahnou dobu, všechny stopy jsou studený jako můj čumák. Co na to páneček? Piškot, vrrr, to budu muset být hodnej. No jo, pořád nakrátko, a když se chci někam podívat, tak mě hned tahá pryč. Jůůů, tak tady ještě nikdy žádnej pes nebyl, na to vsadím týdenní příděl granulí. Prý jsme na kůru, ale vrrr, jaksi se to tady houpe. Copak to ti lidi necejtí? Dyť se to houpe jak psí... ocas. Ano, ocas. A ještě ten kravál, rychle pryč, nelíbí se mi tu.

Co to? Kam všichni jdete? A bez rozloučení, no, vaše chyba. Já už jedu domů, těším se na paničku a hlavního pánečka a na bráchu a vůbec! A do auta mě vysaď, bolí mě nohy...

Po rozhovoru s Astonem zapsal Radek Hrachovec

Fotky z akce jsou tady...