Z únorových Úterních procházek po Štěpánově a Šumperku

I v únoru se konaly Úterní procházky, krátké výlety pořádané přes týden pro ty, co (už) nemusejí do práce. Ta první únorová, 8. 2., nás zavedla do Štěpánova u Olomouce, který je od roku 2017 městem. Z busku jsme vystoupili na zastávce Novoveská, prošli jsme celé město. Městem jsem jen projížděla a říkala jsem si, že by nebylo špatné si Štěpánov někdy projít. Viděli jsme několik „hanáckých sgrafit“, tři kostely, smírčí kříže a krásná zákoutí. Také jsme se dozvěděli, že v r. 1844 začala rodina Kleinů z Vízmberka – dnešní Loučné nad Desnou - stavět štěpánovské železárny, které zpracovávaly železo až do roku 1913. Vyráběly mostní konstrukce, stabilní parní motory, ruční mlýnky, vidle, lopaty, krumpáče a dokonce i poklopy na kanalizaci, které můžeme vidět dodnes. Firma skončila v r. 1932 a měla asi 800 zaměstnanců. Pak do jejího areálu nastoupila armáda.

Kleinové za dobu existence železáren vybudovali mnoho zajímavých staveb přímo v továrně i kolem ní. Nejvýznamnější jsou dochované haly a budova ředitelství továrny. Mimo areál pak stojí novogotický kostel sv. Barbory z r. 1875, který sloužil německy mluvícím zaměstnancům železáren. V kostele jsou železné sloupy. Kromě toho byla v okolí železáren postavena nová čtvrť s dělnickými domky, které se z části dochovaly do současnosti. Byty pro zaměstnance z roku 1900 měly dva pokoje, velký a malý, a malou dřevěnou předsíňku. Na záchod se chodilo přes ulici.

Pozoruhodné jsou stavby se sociálním podtextem, které firma pro své zaměstnance rovněž vybudovala – například špitál, školku, domov pro důchodce... A železárny rovněž měnily i tvář krajiny. Zůstala po nich obrovská halda strusky, která je dodnes nejvyšším bodem obce. Paní Bednářová doplnila výklad o zajímavé informace o rodině Kleinů a já jí za to tady děkuji. Procházka po Štěpánově byla poučná a fajn s bezva partou. 

Druhá procházka nás 22. února zavedla do města Šumperk neboli do „malé Vídně“. V 19. století město bohatlo z textilního průmyslu a továrníci zvali pro výstavby svých domů a vil významné vídeňské architekty. Centrum Šumperka tak i po letech má vídeňský nádech. Na 21 účastníků vycházky čekalo, i když v únoru, aprílové počasí. Prošli jsme si město a Věra Novotná pro nás připravila povídání o zdejších zajímavostech. Kochali jsme se pohledem na krásné domy, obdivovali jsme Geschaderův dům (dnešní pozdně barokní podobu s arkádovým průčelím a mansardovou střechou dům získal po roce 1780, kdy dům koupila rytířská rodina Terschů), kde nyní je Expozice čarodějnických procesů. Při kávičce a jiných dobrotách jsme nabírali sílu na výstup na radniční věž. Čekaly na nás úžasné výhledy na Jeseníky. Sluníčko nám krásně nasvítilo Praděd a my jsme stáli a jen se dívali na tu nádheru. Po prohlídce věže většina odjela domů, ale třem dámám se ještě nechtělo, a tak si Šumperk užily ještě o něco déle. a jen tři dámy se rozhodly ještě v procházce pokračovat...

Helena Polášková, organizátorka Úterních procházek

Výběr fotek z procházky po Štěpánově zde a z procházky po Šumperku tady.