Všechny stránky Jaroslava Haška. Fox club hostil březnové Setkání s knížkou

V úterý 28. března pršelo, jen se lilo, ale nevadilo. Zavedená sestava čtenářů nastoupila v jednom šiku do Foxu. Tušili, že se o Jaroslavu Haškovi dozvědí víc, než jen to, že obšťastnil svět Švejkem. Cílem bylo na jedné straně pochopit jeho talent, inspiraci a na druhé straně jeho přátele, povahu a způsob života.

Talentu mu bylo dopřáno snad až příliš, inspiroval se nekonečnými debatami s přáteli, uměl pozorovat život kolem sebe. Měl fenomenální paměť. Z přátel se sice často stávali nepřátelé, ale odpoutat se od Haška nebo se urazit nedokázal vlastně nikdo, protože se s ním mohli bavit, odvázat se, řádit. Jen jeho žena, ta zákonitá, se zatvrdila, když se Hašek od rodiny „odpoutal“. Synka nakonec vychovala sama. Žena souběžná, údajná ruská kněžna Lvovna – Šúrinka, ho milovala i zváleného a opilého.

Pan spisovatel a novinář téměř nikdy neměl vlastní bydliště, zneužíval pohostinnosti přátel (Opočenský, Lada, Longen), kteří ho chtěli napravit, abstinenta z něj udělat. Všem se zle odvděčil. Jen v Praze bylo napočítáno přes 50 bydlišť – nájmů nebo přátelských pozvání k pobytu. Nikde dlouho nevydržel, obrážel hospody, a dokud nepadl, bavil okolí. Z dalších přátel lze jmenovat: Mahen, Bass, V. V. Štech, bratři Šmeralové, Jakub Arbes, Edvard Valenta, Matěj Kuděj, Ivan Olbracht, E. E. Kisch, Karel Čapek atd.

Ve válce dokázal zběhnout od rakouské armády, byl v zajateckém táboře v Rusku a dal se k čs. legiím. Nakonec k rudoarmějcům. U bolševiků dosáhl jednak úspěchů novinářských, zpravodajských a jednak poměrně vysokých funkcí. To mu natolik lichotilo, že na čas splnil stranický úkol – přestat pít.

Komunismus měl podle dalšího stranického úkolu propagovat i v naší nové republice, ale to už se mi ani nechce psát. Nevím, jak se toto vše slučovalo se stanovami Haškem založené Strany mírného pokroku v mezích zákona. V Praze se ke svému způsobu života alkoholika vrátil, měl zpočátku mnoho nepřátel, protože byl vlastně dvakrát vlastizrádcem. Ze všeho se jaksi „vykecal“.  Měl už velmi podlomené zdraví.

Mnozí se podivovali, kdy vlastně Hašek čte, že má v mnoha oborech tak hluboké znalosti. Knihu si Jaroslav často opatřil a hned po probuzení v odpoledních hodinách ji doslova rychle přelouskal. Dokonale si vše zapamatoval, pochopil a kdykoliv i v největší podroušenosti si dokázal čtené vybavit. Při jeho úžasné paměti a talentu tak dokázal psát lehce, brilantně. Jako by mu „slova a věty padaly shůry“, jak poznamenal Bohumil Hrabal.

Jak vidno, nenechali jsme na Jaroslavu Haškovi nitku suchou, ale přesto je nezapomenutelný. Přednáška, myslím, dopadla dobře. Viděli jsme několik zajímavých videí, ovšem pouze zásluhou Lenočky a jejího manžela. Donutili techniku, aby videa z YT šla shlédnout v místnosti, kde není Internet.

Tak zase někdy příště! Čtěte, pište, pozorujte svět a lidi v něm!!!

Zapsala Eva Sommerová a děkuje za pozornost posluchačů.