Velikonoční Olomoucko s (Ne)známými sousedy jako srdeční záležitost

Téměř týden trvalo velikonoční setkání Přátel přírody z Olomouce a jihoněmeckého Metzingenu. Ti na společné akci s názvem "(Ne)známí sousedé" poznávali přírodu, historii a kulturu Olomouce a okolí, ale také vzdálenějších končin. Němečtí hosté olomouckého klubu Malá liška u nás strávili Velikonoce již potřetí, Olomoučtí na oplátku jezdí do městečka Metzingen na podzim. Spolupráci obou skupin aktivně podporují i samosprávy měst, kde skupiny působí. Ale teď - co se vlastně ještě před několika dny v Olomouci a okolí dělo?

Během šesti dní proběhl program, kterého se účastnilo kolem 40 členů obou skupin. Členové klubu Malá liška většinou, kromě víkendu a velikonočního pondělí, obsadili jen večery, ale i tak nehráli Metzingenští v počtu 13 téměř nikdy přesilovku.

Ve středu 27. března odpoledne přijelo prvních 11 metzingenských Přátel přírody do ekocentra Sluňákov v Horce nad Moravou. Zde bylo po celou dobu akce zázemí a prostor na společný program. Nutno říct, že specifická sluňákovská atmosféra byla velkým bonusem. Už jenom chvíli pobýt v domě, který je napůl zapuštěný v zemi, natož pak v něm spát skoro týden! Po krátkém uvítání jsme si dům prošli s průvodcem, který nám vysvětlil, jak (a jak to, že) funguje. Pak už nás pohltil útulný salonek horecké restaurace.

Čtvrtek jsme strávili v centru Olomouce. I když počasí bylo jarní jen podle kalendáře, celý připravený program proběhl. Všichni jsme si prohlédli nové expozice historie a přírody regionu ve Vlastivědném muzeu. Kdo byl v Olomouci poprvé, absolvoval pak prohlídku města s průvodcem, ostatní měli volno. Ohřát jsme se zašli do Arcibiskupského paláce, následoval pozdní oběd u Huberta a pak hudební večer s písněmi Michala Tučného, Waldemara Matušky a Karla Plíhala ve Fox clubu.

Protože Sluňákov stojí hned na kraji přírodní rezervace Litovelské Pomoraví, nasměřovali jsme páteční dopolední výlet právě tam. Hned po ránu ale proběhla ukázka ekologického programu, který Sluňákov připravuje pro školy. I když se ho účastnili hlavně dospělí, bavili jsme se náramně. Pak jsme vyrazili zasněženou cestou na Loveckou chatu, zpět už jsme šli za sluníčka. Po pracovní době začali přijíždět Olomoučtí, mohla proběhnout dvohodinovka jógy a večer pak výtvarná dílna velikonočních ozdob a stolní hry, doprovázené promítáním fotek z činnosti obou skupin Přátel přírody za uplynulý rok.

Na velikonoční prodloužený víkend jsme naplánovali dva celodenní výlety: V sobotu do Oderských vrchů, kde jsme navštívili vodní díla Slezská Harta a Kružberk a zříceninu strážního hradu Vikštejna. Byl nás plný autobus, největší účast během celé akce. V pondělí jsme vyrazili na Valašsko ukázat našim německým přátelům, že i my máme hory. Na Pustevnách sice nebyly ty hory vidět kvůli sněhu a mlze, ale vzduch tu řidší byl. Ve skanzenu v Rožnově se také líbilo.

Ještě jsme si neřekli o neděli. To jsme se za velikonoční vánice vydali z Horky k našemu dubu, který jsme loni v květnu vysadili u Hromova dubu mezi Chomoutovem a Černovírem. Statečně jsme došli až do Olomouce, v nohách nějakých 10 kilometrů a docela promočení. Taktak jsme se stihli vrátit na Sluňákov a už jsme zase museli pryč - byl naplánován večer v rodinách. Na čtyřech místech v rodinách našich členů se vařilo pro naše německé hosty s doprovodem. A nejen vařilo - pak se i jedlo, pilo, povídalo... Povedlo se to stejně dobře jako loni na podzim v Metzingenu.

A nyní zpět k pondělnímu večeru. Akci jsme zakončili po příjezdu z Valašska posezením na Sluňákově. Shrnuli jsme, co jsme spolu tentokrát vše zažili, každý dostal prostor říct, co se mu líbilo, případně přidat připomínku. No a pak už následovala neformální část, výměna mailových adres a tak.

Zkrátka, po téhle společné akci se dá říci, že jsme zase pokročili ve snaze udělat z neznámých sousedů dobré přátele. Už se těšíme, že na podzim opět budeme spolu - tentokrát v Metzingenu a okolí. Nevěříte? Tak to jste asi neviděli slzy a úsměvy na tvářích našich účastníků. Jen to bez "našich Němců" do té doby vydržet!

Fotky z akce jsou zde...