Velikonoční Český kras nezklamal
První větší výjezd olomouckých Přátel přírody z klubu Malá liška směřoval asi 30 kilometrů jihozápadně od Prahy, kde se nachází chráněná krajinná oblast Český kras. Sedmadvacet účastníků především ze střední Moravy, ale i ze severních Čech a jihu Německa tu strávilo velikonoční víkend a domů jelo až v úterý po šmigrustu.
Každý den bylo na programu objevování jedné z tváří zdejší krajiny, charakteristické vápencovými masivy, mezi nimiž protéká řeka Berounka. Zde pobývaly známé postavy českých dějin, jako bájná kněžna Teta nebo skutečný císař a král Karel IV, básně tu psal Antonín Sova. Není se mu co divit, zdejší kraj přímo dýchá romantikou.
"Navštívili jsme zatopené lomy poblíž hradu Karlštejna, kterým trampové dali jména Velká a Malá Amerika nebo Mexiko. Jako by si tím toužili přiblížit místa, kam je bývalý režim nepustil a která tak znali jen z ohmataných rodokapsů. Zajímavý byl i pohled z masivu nad obcí Svatý Jan pod Skalou, na který jsme nakonec všichni vystoupili, protože trasa pokračovala pouze přes něj," zmínila za organizátory Marcela Moser.
Přátelům přírody se líbilo i ve skanzenu těžby a zpracování vápence - bývalých Solvayových lomech, který nyní obnovuje do původní podoby parta nadšenců. Zvlášť pro technicky zaměřené účastníky to bylo opravdové povyražení. Mladší z osazenstva ocenili návštěvu medvědů z televizního večerníčku, kteří bydlí na Městské hoře kousek od centra starobylého Berouna. Nechyběla ani návštěva turistických lákadel, Koněpruských jeskyní a hradu Karlštejna. A na zpáteční cestě už jen olomoucká skupina vystoupila na vrchol Řípu a pohlédla do údolí na krajinu oplývající prý mlékem a strdím. Pro samou řepku ale nebylo nic z toho vidět.
A jak zhodnotili akci další dva organizátoři?
"Vyplatilo se nám ubytovat se uprostřed Českého krasu, v obci Srbsko na břehu Berounky. Je to dobré východiště turistických tras, samotná obec je malebná a člověk vůbec nepozoruje, že je vlastně kousek od hlavního města. Spíš má pocit, jako by byl kousek od domu." řekl Hynek Pečinka.
"Taky se nám nenásilně podařilo propojit všechny účastníky, i když s námi třeba byli poprvé. Kromě společného programu bylo dost času na vlastní varianty a nakonec se všichni večer potkali v sále ubytovny a rádi spolu poseděli. Myslíme si, že podobná sestava pojede i příště." doplnila třetí z týmu, Eva Kráčmarová.
Podle neformálních ohlasů účastníků je právě takový volnější formát akce to, co jim vyhovovalo. Nebyli přece na závodech, měli dovolenou.
Fotky z akce jsou zde.