Velikonoce po lišácku: Za přírodou a historií Kokořínska a Máchova kraje spolu s místními

Přesně o pět let později než do Českého krasu jsme vyrazili ve čtvrtek 18. dubna 2019 na náš pětidenní velikonoční výjezd směrem z Olomouce až za Prahu, tentokrát ale na Kokořínsko a do navazujícího Máchova kraje. Krajina to pro nás byla naprosto nezvyklá, zelená a vlhká, plná přírody, kde se turisté vyskytují jen kolem největších lákadel a na stezkách už je moc nepotkáte. Z kopců shlíží do kraje prachstarý hrad Bezděz, v lesích schovaný Kokořín a tajemná Houska. Klid nadosah rušné Prahy – ještě že to Pražáci nevědí! Nebo vědí, ale nechce se jim sem?

Základnu jsme měli v autokempu ve Mšeně, kde naší 26členné skupině vyhradili celou jednu chatu a poskytovali zázemí úměrné ceně pobytu. Mšeno je východiště značených tras do CHKO Kokořínsko, což jsme vyžili na Velký pátek a na Květnou neděli. Na oba dny byla naplánována varianta pro pěší turisty, kterých byla naprostá většina, jedno plné auto pak absolvovalo předem připravený odlišný program úměrný silám posádky. Obě skupiny, byť v jiné dny, viděly hrad Kokořín, skalní útvar Pokličky a další zajímavosti historického či přírodního rázu, kterými se zdejší kraj doslova hemží. V sobotu jsme jeli auty všichnií na hrad Bezděz a k Máchovu jezeru, kde si pěší zájemci mohli vyšlápnout k přírodní rezervaci Břehyně, unikátní ptačí lokalitě, avšak ptáci zřejmě měli na odpoledne domluvené volno, protože se na jezeře moc nevyskytovali. Kdo nechtěl do přírody, navštívil v Doksech na břehu Máchova jezera třeba Muzeum Čtyřlístku nebo památník básníka zdejšího kraje, Karla Hynka Máchy. Odměnou oběma skupinám pak bylo posezení na březích „Mácháče“, kde panovala téměř nefalšovaná přímořská atmosféra. Překvapivě, i Velikonoční pondělí se nám povedlo tak, že nebylo třeba jet hned domů. V Mělníku byla otevřena expozice podzemí s průvodcem i informační centrum prodávající zdejší tekuté zlato – mělnické víno. Takže bylo postaráno i o suvenýry.

Na našem výjezdu jsme nebyli sami. Připojili se k nám na tři dny Dana a Jirka z libereckých Přátel přírody a také Jana a Mirek, příznivci z Mladé Boleslavi. Jako takřka domorodci pomohli s programem („tamhle nechoďte, tudy je to hezčí“ apod.) nebo se zábavou. V rámci akce také oslavil narozeniny náš člen Pavel, dvě noci ze čtyř jsme hráli na kytaru, pod vedením Boženky se barvily vejce tak krásná, že to muži nevydrželi do rána a přišli si pro ně už o nedělním večeru… Zkrátka nuda rozhodně nebyla a i v takovém velkém počtu jsme všechno zvládli na pohodu. Můžeme si připsat další společně objevený kraj, kam se můžeme vracet.

Tak kam chceme na příští Velikonoce? Už máte tip? Zavčasu sem s ním, ať nám ho jiní neobsadí!

Výběr fotek z letošního velikonočního výjezdu najdete zde (turistická sekce) a zde (auto sekce).