Ve Zlíně nejvíce zaujal mrakodrap s pojízdnou kanceláří

V neuvěřitelném počtu bezmála tří desítek zájemců jsme se v sobotu 3. února vypravili do Zlína, abychom si tu na exkurzi připomněli odkaz zdejšího světoznámého rodáka Tomáše Bati, který vývoj města zcela zásadním způsobem pozměnil, ovlivnil a proslavil.  Dav zájemců o exkurzi statečně „kočírovala“ Eva Sommerová, které se pokoušela vypomáhat Hanka Hulíková.

Jako první bod programu jsme navštívili Baťův institut, unikátní kulturní centrum, které vzniklo přestavbou několika budov bývalého Baťova obuvnického areálu.  V něm jsme si prohlédli ojedinělé Muzeum obuvi i výstavu Zikmund a Hanzelka.  Různé boty z různých koutů světa, z různých materiálů a různých velikostí působily různorodé emoce. Například Dalibora Zálešáka hodně zaujaly maličké dámské čínské boty do 15 cm délky chodidla. Ty mohly dámy mít na nohách jenom proto, že jim nohy bandážovaly a v podstatě zmrzačily a taková žena už neměla šanci chodit, natož někam utéct.

Po muzejní prohlídkové části expedice následovala po obědě část pohyblivá a „kochací“. Ve zlínském mrakodrapu, v budově původně postavené v roce 1938 v americkém stylu a svého času druhé nejvyšší budově v Evropě, jsme vyjeli výtahem - pojízdnou kanceláří o rozměrech 6×6 metrů po třech skupinkách nahoru do nejvyššího 17. patra.  Tam jsme se kochali vyhlídkami na město Zlín, v němž se pozoruhodným způsobem snoubí baťovská historie s moderními přestavbami a architekturou.  Zajímavostí kanceláře šéfa Baťových závodů s klimatizací, telefonem i umývadlem, dnešní velké turistické atrakce je, že v ní šéfové baťovských firem nikdy nejeli. Byla totiž dobudována v roce 1939 a v té době již byl Jan Antonín Baťa v zahraničí.

Závěr výletu do Zlína patřil návštěvě filmových ateliérů, které nás poněkud zklamaly. Čekali jsme více, než jen několik místností s fotografiemi, asi tři obrazovky s ukázkami triků z filmů Karla Zemana, monotónní a monotematický výklad průvodce a nepříjemnou paní u zdejší pokladny. Každopádně jsme se potom shodli, že výlet do Zlína ještě někdy zopakujeme, protože je tady toho ještě spousta zajímavého, co jsme už nestihli.

A na závěr minianketa mezi některými účastníky. Co vás nejvíc zaujalo ve Zlíně a proč?

Tonka Caleková: Mě nejvíce zaujalo celé to Baťovo úžasné hospodaření, jak vše na sebe navazovalo a bylo to promyšlené, řízení firmy a vůbec, celá exkurze stála za to.

Dáša Fišerová: Mně se nejvíce líbila ta Baťova kancelář ve výtahu, výhled z nejvyššího patra věžáku. Na tu dobu super, a vůbec celá budova číslo 21 je zajímavá. Já mám ráda architektku Evu Jiřičnou, takže škoda, že nezbyl čas prohlédnout si tu její moderní zlínskou budovu Kongresového centra. Snad někdy příště.

Jana Votroubková: Nejvíc se mi líbila pojízdná Baťova kancelář, výhledy z věžáku 21, oběd ve vegetariánské jídelně. Výstava v muzeu byla také pěkná, ale moc dlouhá a unavující. Počasí dobré. Nálada dobrá. Jen ten filmový uzel jsme si mohli ušetřit a místo toho si lépe projít Zlín, je tam toho ještě dost k vidění, hlavně moderní architektura. Celkový dojem z výletu hodnotím známkou 2.

Hodnocení uzavírá Hanka Hulíková, autorka tohoto článku: Do Zlína určitě ještě zajedeme. Zajímala by mě třeba Baťova vila, která byla ale dnes stejně zavřená. A také lesní hřbitov, kde jsou náhrobky Baťovy rodiny. Dnešním jednoznačným hitem byla pojízdná kancelář.

Výběr fotek z naší exkurze do Zlína najdete zde.