V lese u Grygova se podařilo ulovit medvěda

I přes nepřízeň počasí posledního březnového dne se sedm odvážných vypravilo do lesa ulovit medvěda a pozdravit krále. A ne krále ledajakého, nýbrž samotného Krále dubů. Tento památný strom, dub letní, rostoucí na východním okraji lesního komplexu zvaném Království, je častým cílem návštěvníků Grygova a okolí. Strom rostoucí v těsné blízkosti železniční tratě Olomouc - Přerov dosahuje dle měření provedeného dne 3.10. 2005 výšky 31.56 m, což odpovídá průměrné výšce okolních stromů. Za unikátní však lze označit jeho věk, který je odhadován na 460 let, a také tloušťku kmene, která ve výšce kmene 130 cm dosahuje po obvodu hodnoty 563 cm. Průměr kmene činí 179 cm. Mohutné kořeny nesou 52,6 m3 dřevní hmoty, která váží více než 52 tun.

Ten, kdo se vypraví do lesa Království nejlépe na konci března a v měsíci dubnu, je odměněn jedinečnou příležitostí si cestou ulovit „medvěda“, v našem případě se jednalo o ochutnávku medvědího česneku, známé to jarní léčivé rostlinky… A že nám chutnalo! Medvědí česnek (Allium ursinum) je rostlina s velikou škálou léčivých účinků na lidský organismus. Najdeme jej v lužních a listnatých lesích na stinných a vlhkých místech  již v dubnu, kvete ale i v květnu a červnu. Je to asi 30 cm vysoká vytrvalá rostlina s cibulkou. Má drobné bílé květy na delší stopce a jasně zelené podlouhlé široké listy, které po odkvětu hynou. V lese medvědí česnek vytváří v době květu bujný koberec, poznáme ho podle typické česnekové vůně. Chuť má mírně štiplavou, česnekovou. Pozor na záměnu s jedovatou konvalinkou vonnou nebo ocúnem jesenním, nejjistěji se česnek medvědí rozliší právě svojí česnekovou vůní. Údajně tuto rostlinu rádi vyhledávají medvědi po zimním spánku, aby si jím pročistili žaludek, střeva a krev, odtud zřejmě jeho název.

Posilněni medvědím česnekem a nabití energií památného stromu jsme pokračovali k nedaleké přírodní památce mezi obcemi Grygov a Krčmaň s názvem U Strejčkova lomu. Zde se dochovaly zbytky xerotermní (tj. teplo- a suchomilné) vegetace a vápnomilných skalních společenstev s výskytem vzácné květeny a fauny. Každé jaro tu rozkvétají tisíce kvítků chráněného koniklece velkokvětého. V roce 2000 tady bylo napočítáno 3 570 kvetoucích trsů. Dnes již opuštěný lom, ve kterém dříve probíhala těžba vápence, je pěkným turistickým cílem v jakémkoliv ročním období. Ale právě jaro je na tomto místě nejkrásnější…

Fotky z akce jsou zde

Bety Tomanová, vedoucí akce