V argentinských velehorách na vlastní kůži

Není zrovna běžné sbalit se z úrodné české (ani moravské) kotliny a odjet na tři týdny na druhý konec světa. Moc lidí z těch, které potkáte na ulici, tohle nedělá. My jsme v úterý 15. května měli příležitost poznat právě jednoho takového, co se takhle sbalil, ale nezapomněl se vrátit a o svých zážitcích nám povědět.

V sále Nadačního fondu OKNO na olomouckém Dolním náměstí zavládla hned chvíli po začátku dalšího Cestovatelského večera příjemná atmosféra přiživovaná po dvě hodiny hlavním protagonistou, kterým byl Moravák Honza Zoňa. Ten spolu s dvěma dalšími dobrodruhy a jednou dobrodruhyní v loňském roce vyrazil pokořit argentinské šestitisícovky. O celé amatérské expedici natočili spoustu materiálu, ze kterého vznikl více než hodinový ozvučený film, který navíc Honza komentoval. Viděli a slyšeli jsme něco jiného než v televizních dokumentech o této jihoamerické zemi. Z civilizace toho byla opravdu jen trocha, ale o to víc se Honza věnoval přírodě a životě horolezců vůbec. Teď už dokážeme pochopit to vzrušení a blaho, když si do instantní ovesné kaše nastrouhali Studentskou pečeť. Během tří týdnů, které v drsné přírodě argentinských velehor strávili, si docela sáhli na dno, ale určitě jim to dalo hodně do dalšího života. V takových chvílích, jak říkal Honza, zjistíte, že toho vlastně k radosti ani moc nepotřebujete. A pak se na svět kolem sebe díváte tak trochu jinak.

Cestovatelské večery klubu Malá liška tak trochu jiné jsou. Snaží se přibližovat svět z odlišného úhlu pohledu očima nadšených amatérských cestovatelů, kteří směřují jinam než do hotelů na plážích. Třeba pomáhat stavět školu v Tibetu nebo jako Honza Zoňa a spol. objevovat místa, kam člověk nechodí, protože tam zdánlivě nic není.