Reportáž tety Evy z listopadového Setkání s knížkou

Poslední letošní setkání mělo mírně odlišnou atmosféru, byli jsme zpočátku roztěkaní, upovídaní, jako bychom se k literatuře ani neměli dostat. Potěšila nás přítomnost paní Mirky, maminky Marcely D. A přišel i největší lišák Hynek.

Dočkali jsme se prezentace knihy Poselství protinožců od Marlo Morganové, kterou slíbila Marcela. Mnozí jsme knihu znali a považovali ji za osobní bestseller. Je to reportáž o zbytku původních domorodců Austrálie. Tito aboriginové nepotřebují žádné pozemské statky kromě jídla, ale na druhé straně jsou natolik spjati s energiemi vesmíru, logikou dění v něm a se sebou vzájemně, že nemusejí spolu komunikovat slovem. Nikdy neměli písmo. Silou myšlenky a pradávné intuice znají vzájemně svá přání. Když mají hlad, brzy se objeví zvíře – potrava. Když se při putování zraní, tak silou vůle, podobné šamanství, se do rána zlomenina napraví a uzdraví. Když mají radost, musejí ji mít všichni. Když se rozhodnou zemřít, tak jen poodejdou a poručí svému tělu propustit duši na svobodu. Ti, kdo knihu neznali, mohli pochopit, že se jedná o dávno zapomenuté schopnosti lidských tvorů, které sežral konzum.

Radek, věren svému zaměření, narazil na české sci-fi Stroncium od Jiřího Kulhánka. Byl z knihy téměř vystrašený, lítají tam mozky z hlavy, na jedné stránce je 5 - 10 mrtvol. Jen několik charakteristik: česká zombie, sci-fi krvák, antiutopie, brrrrrrrrrrr. Po výbuchu atomové bomby a navíc 300 metrů pod ledem asi jinak žít nejde.

Lenočka zase přečetla básně ze své tvorby. Jsou krásné a myšlenkově pohladily. Jsou psané v době dřívějšího jejího pobytu v nemocnici, po těžkém zranění, kdy člověk musí nejistotu a bolesti zdolávat a měnit žebřík hodnot.

Eva se ráda dozvídá o blízkovýchodních kulturách i o těch dálnovýchodních, žlutých. Není žádná odbornice, ale snaží se v knihách vystopovat, proč a zda mají Číňané opravdu tak odlišnou mentalitu a vlastně škaredou povahu. Tato „říše středu“ hodlá zvítězit nad ostatními kontinenty a státy jakoby nečestným způsobem. Je ale pravda, že když jsme u nás ještě celí špinaví škrkali pazourkem, v Číně již dávno byla vycizelovaná až vyumělkovaná mandrínská kultura a filozofie. Ale i miliony extrémně chudých rolníků, ve kterých nikdo nepěstoval osobní čest. Jak vše dopadlo, víme. Všechny velké říše a civilizace (Atlantida, mayská, egyptská, řecká, římská, perská) padly. Většinou tím, že se přežily, nebo přišla přírodní katastrofa. Katastrofu v Číně ale provedli lidi lidem, během pár let, z extrému do extrému. Civilizovanost a osobní čest se na dálku odkoukat nedá, ani špionáží. Zůstala jen prastará touha ovládnout svět za jakoukoliv cenu, i falší. Takže je více než pravděpodobné, že Nostradamus měl pravdu, když prorokoval, že nebezpečí pro starý kontinent přijde z východu a bude žluté.

Poslední knihy, které Eva přečetla jsou od Adama WILLIAMSE s názvy Císařovy kosti a Dům nebeských rozkoší. Každá má skoro 800 stran a byla to fuška.

Po setkání následovala tekutá tečka. S Hynkem jsme všichni připili LIŠCE, která právě slavila 2. narozeniny. To jsme ještě byli v očekávání mayského konce světa (21. 12. 2012). Žádný třesk nám planety nepřipravily. Jen se prý přeškobrtnul zemský magnetismus a ten s pomocí přírody udělá z lidí LIDI!!! Nějaké vytržení prý cítily davy v tom Teotihuahuachichtatlánu .

Však s KNÍŽKOU nám bylo celý rok dobře a pustíme se  do dalšího ročníku. Termíny máme zajištěné na celý rok 2013. Ať je pro Vás všechny šťastný, plný krásných překvapení a zajímavých knih.

Čtěte, pište, poznávejte svět a lidi v něm. A bděte.

Nadrásala teta Eva