Před vedrem utéct do polí a pak si něco ugrilovat. To byl recept na ideální prázdninový víkend

Potřetí v naší pětileté historii jsme se odvážili na noční pochod, ale poprvé v létě a tak daleko. Naplánovali jsme dvacetikilometrovou trasu z Tovačova do Krčmaně, vyhlásili termín a čekali. V pátek 24. července v devět večer se v Tovačově sešlo 16 zájemců o netradiční zážitek a jeden pes k tomu. Že akce nebude běžná, potvrdilo už jen to, když se na srazu zničehonic zjevila Boženka s plechem buchet a každému jednu vnutila, aby následně stejně rychle zmizela.

Během trasy byly také připraveny občerstvovací stanice, protože náš klub všude členy má. Tak si noční výletníci po prvních dvou hodinách putování mohli naplnit žaludek a svlažit hrdlo ve Věrovanech u Zbožínků a po dalších dvou hodinách pak v Brodku u Přerova, kam se dostali přes Citov. V Brodku u rozhledny nad obcí připravili bohaté občerstvení včetně horké kávy Trpaslík s Irenkou. Sedělo by se, hodovalo a dolévalo, ale protože už se blížila druhá hodina ranní, bylo třeba nastoupit na poslední etapu - přes Majetín do Krčmaně. Ve čtyři ráno jsme dosáhli cíle, kterým byl Zapletalův grunt, kde stále ještě bděl Jarda. Nabízenou tlačenkou a dalšími vepřovými dobrotami skoro každý pohrdl, zato cílové pivo před spaním bodlo.

Kdo zůstal přes noc, vstal až někdy dopoledne a po několika okamžicích zjistil, že už je na jiné akci - a sice na již tradičním prázdninovém grilování. Brzo odpoledne se začali trousit i další pozvaní a brzy nás bylo zase patnáct. Pauzy mezi jednotlivými chody, o které se postaral Jarda se svým kouzelným grilem, vyplňovalo třeba koupání v krčmaňské pískovně, návštěva teletníku s čerstvě vylíhnutým kraváčkem, kterého jsme pojmenovali Kuba, nebo pétanque. Okolo osmé večerní pak Hynek, Jarda, Walter a Zdeněk naladili a k doplnění dobré pohody zahráli pár desítek zásadních melodií. 

Tato dvoudenní dvojakce nám pomohla zvítězit nad vedrem, které se nacucalo do téměř každého domu v Olomouci a nešlo nejrůznějšími metodami z bytů vyhnat. Páteční útěk do polí za město a sobotní vesnická pohoda s plným břichem byly na uvařené mozky ten pravý lék. V neděli, když jsme se vrátili do trvalých bydlišť, bylo už počasí o poznání chladnější. Takže zase dobrý! 

Fotky z dvojakce najdete tady.