Přátelé přírody z Olomouce dobyli na svůj svátek hanácký Mont Blanc
Kde jinde, než v krásné přírodě a na vrcholku hanáckého Mont Blanku neboli Velkého Kosíře, mohli Přátelé přírody z Olomouce oslavit Den pro přírodu? Došlo k tomu v sobotu 4. června, neboť na tento den letos připadl pohyblivý svátek české větve mezinárodního hnutí Přátelé přírody (Naturefriends International), kdy si připomínáme Světový den životního prostředí.
Doma jsme předtím provětrali skříně a někteří možná i půdy po prarodičích, jiní navštívili „sekáče“ a na dominantu Hané jsme se pokusili vyrazit oděni a vybaveni jako turisté před padesáti lety. Při tom jsme si uvědomili, že ty staré batohy s řemeny nejsou nic moc, pěkně řežou do ramen.
Sešla se nás v různorodém oblečení, několik dam i v sukních, s všelijakými hůlkami, deštníky atd. necelá dvacítka plus dva psi a vyjeli jsme našim oblíbeným „hanáckým Pacifikem“ do Čelechovic na Hané. Na startu na tamním nádraží jsme si připomněli, co je to ten Den pro přírodu, rozdali jsme si drobné suvenýrky a potom už Božka Böhmová, průvodkyně trasou, zavelela k pochodu.
Cesta do Čech pod Kosířem vedla přes krásnou a divočejší přírodní rezervaci Andělova zmola a kolem dvou lomů, zajímavých výskytem fosilií, a to Růžičkova lomu a Státního lomu. Občerstvili jsme se i prvními divoce rostoucími třešněmi a při zastávce v prvním cíli, v sympatické hospůdce U Hraběnky, jsme si potom u kulatého stolu udělali menší piknik. Například Iva dodala koláčky, Vlasta různé zdravotní likérky, Dalibor něco na zapití svého svátku, jenž připadl zrovna na tento den atd.
Občerstveni jsme se prošli krásným a rozsáhlým zámeckým parkem s téměř třemi stovkami druhů stromů a většina z nás následně využila možnosti prohlédnout si novou zámeckou expozici Jana a Zdeňka Svěrákových. Tam jsme se vyřádili při fotografování u figurín a dalších rekvizit, přičemž největšímu zájmu se těšil vlk z pohádky Tři bratři, kterého focení s námi tak vyčerpalo, že závěrem vyplazoval jazyk ještě víc.
Z Čech pod Kosířem jsme potom z hanáckých nížin vystoupili na Velký Kosíř (442 m n. m.), kde je již tři roky nová 28 metrů vysoká rozhledna zajímavá mimo jiné tím, že byla z velké části postavena díky sbírkám a příspěvkům firem i jednotlivců. Ti mají na základě toho schody se svým jménem vedoucí na vrchol rozhledny. Pod Kosířem jsme si opekli a ugrilovali dobré a nezdravé uzeniny a potom už hurá dolů do Slatinic, kde se nám ještě před rozchodem podařilo ochutnat zdejší léčivou vodu a na úplný závěr pěkného výletu dát jedno orosené točené.
Svůj svátek, Den pro přírodu, jsme si – jak vidno – užili do sytosti.
Hanka Hulíková, vedoucí akce
... a tady je odkaz na výběr fotek...