Podzimní túra na Tři kameny do podhůří Jeseníků

Když se řekne výlet do Jeseníků, nemusí to být vždy spojeno s výstupem na hřeben a jejich vrcholy, ale i do podhůří. To právě naopak v těchto podzimních dnech poskytuje krásnou vycházku. My jsme se tentokrát, v sobotu 16. října 2021, vypravili na vrchol Tři kameny (907 m n. m.), který nepatří k těm nejvyšším, ale má velice pěknou polohu s parádními výhledy a nachází se nad Přemyslovským sedlem.

Výchozím místem pro túru byla Loučná nad Desnou, kam jsme přijeli vlakem za krásného, i když trochu chladného, počasí. Vyrazili jsme po ČTZ (červená turistická značka) se sluníčkem v zádech. Poměrně ostře jsme stoupali, když se brzy ukázaly na loukách a mezi remízky první výhledy na část hlavního hřebene Jeseníků i s jeho nejvyšším vrcholem Pradědem (1492 m n. m.).  Dobrou orientaci jsme měli i podle tří větrných elektráren, které jsou umístěné pod horní nádrží přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně. Cesta vedla až po rozcestník Bukovice (675 m n. m.), který ukazoval na větší množství možných cílů. My jsme pokračovali dále za rozcestníkem k horní části Bukovic  po MTZ. Na chvíli jsme se napojili také na červenou cyklostezku, později jsme však opět sledovali naši MTZ.  V lese byly vidět i technické zásahy pro upravení této lesní turistické cesty. Nakonec jsme došli k přístřešku, který byl už kousek od našeho cíle. Cestou jsme nepotkali žádné turisty, až zde u přístřešku začalo být rušněji. Sem totiž vede pohodlná cesta z Přemyslovského sedla, kam zajíždějí motorizovaní turisté a tu určitě použili i tito návštěvníci (někteří i s kočárkem). Bylo kolem poledne, a tak jsme využili přístřešek na občerstvení. To bylo ovšem z vlastních zásob, neboť na celé trase není žádná hospůdka.

Odtud to byl už kousek ke skalnímu útvaru, který se vynořil zasazený nenápadně v lese. Mezi stromy se už tyčily Tři kameny  (907 m) – náš cíl cesty. Vršek byl docela obsazený lidmi, ale ti byli již asi nasyceni pohledy, a tak se vršek rychle vyklidil pouze pro nás. Samozřejmě jsme si užili výhledy a vše „zmapovali“ fotkami. Ty výhledy byly úžasné, pod námi na východní stranu v údolí se bělal kostel v Branné, za ním pak v dálce celé pohoří vedoucí ke Kralickému Sněžníku. Na protější straně pak vévodila rozhledna na Pradědu v popředí s Medvědí horou a větrnými elektrárnami. Dokonce jsme rozeznali i Petrovy kameny, které se krčily na hřebeni s dalšími vrcholky až po Břidličnou. Nejblíže k nám nad Přemyslovským sedlem se rozkládala Černá stráň. Ta dnes patří k nejméně navštěvovaným místům v Jeseníkách. Je velmi obtížně přístupná, neboť tam nevedou žádné značené turistické cesty pouze traverzem cyklostezka.  Místo nebylo tak opuštěné odjakživa, protože na svazích této hory (vrchol má 1236 m n. m.)  byly v minulosti tři úzkorozchodné železnice sloužící k odvozu dřeva. Po čase zanikly, ale jejich trasy mají být ještě rozeznatelné v terénu. Přesvědčíme se o tom někdy?

Zpáteční cestu jsme nasměrovali kolem Ucháče (1009 m n. m.), který kdysi tvořil hranici losinského panství, dále na obec Pekařov (zde má Výzkumný ústav včelařský pokusný včelín). Na začátku obce jsme uhnuli na ZTZ a dál přes rozlehlé pastviny s remízky i kamennými zídkami, které v minulosti lidi vyskládali při obdělávání půdy. Odtud byly ty nejpěknější výhledy na hřeben Jeseníků, kde se už začaly kupit mraky a vytvářely parádní scenérii. Pak už jsme přešli lesíkem po cestě s krásně zbarvenými opadanými listy a po chvíli došli na horní konec Velkých Losin. Vlakovou zastávku však nikdo nevyužil, pokračovali jsme podél říčky Losinky až do lázeňské části Velkých Losin. Tady už hodně žízniví, ale spokojení, jsme ukončili náš výlet u pivečka v místní pizzerii. Také pizzu zde mají výbornou, jak někteří „hladovci“ hlásili. Návrat byl ve dvou skupinách opět vlakem přímo do Olomouce - jezdí pravidelně každou hodinu, což je výhoda. 

A tak jsme v dobré náladě a pohodičce ukončili výlet zkrášlený přírodou v barvách podzimu. Důležití však byli spokojení účastníci, a tak doufám, že i Ti, co byli s Malou liškou poprvé, se opět s námi někam na výšlap do přírody vydají.

Zapsala Iva Dvořáková

Výběr z fotek z povedené turistiky najdete zde.