Podzimní improvizace, aneb jak nás prokletí České Třebové neplánovaně zavedlo do "Oustí"

Na sobotu 16. listopadu 2019 byl naplánován turistický výšlap "Z Vamberka do Žamberka". Nápad projít se podél toku Divoké Orlice mezi těmito východočeskými městy přilákal na ranní sraz celkem 13 našich členů a hostů. Jenže plány se plánují a současná situace na železnici je mění. Už na odjezdu vlaku z Olomouce nám bylo jasné, že autobus do Vamberka, který jede z České Třebové, stihneme jen tak tak. Po výstupu v této stanici nás opravdu žádný autobus nečekal a další jel až za dvě hodiny. Rozhodli jsme se proto operativně, že pojedeme vlakem do Letohradu a odtud dojdeme do Žamberka, čímž dodržíme původní cíl naší cesty. Koupili jsme si tedy lístky do Letohradu a vyhlíželi vlak, který nás měl přemístit do Ústí nad Orlicí, odkud tam jede přípoj. Nicméně opět, rychlík na Prahu měl zpoždění a osobák na Letohrad nás v Ústí nečekal, protože podle místního nádražáka by to nestihl na konečné otočit a vrátit se včas do Ústí. 

Náladu jsme si ale zkazit nenechali, vedoucí akce Hynek jen už dnes potřetí musel vyřešit, jak to tedy bude. Vydali jsme se po žluté značce naučnou stezkou "Okolo starého Oustí" na rozhlednu Andrlův Chlum, která je na kopci nad městem. Naštěstí tam opravdu byla a byla i otevřená. Vystoupali jsme za silného větru nahoru a rozhlédli se do kraje. Viditelnost byla dobrá. V sousedící turistické chatě jsme dostali pivo, které jsme ale museli kvůli rezervacím na martinské husy vypít na chodbě. Když už nic, nefoukalo tady a bylo tepleji než venku.

Dál jsme směřovali po zelené značce křížovou cestou dolů do "Oustí". Křížovou cestu tvořily docela prostorné kapličky, které čekají na rekonstrukci. Zastavili jsme se i u městské vodárny a za chvíli jsme byli dole ve městě. Prohlédli jsme si kostel Nanebevzetí P. Marie a nechali si od místních poradit, kde se dobře najíst. Po výborném obědě, který mnozí ještě korunovali zákuskem, jsme se vydali k nádraží a odjeli do České Třebové. Zde jsme opět čekali na přípoj do Olomouce, ale to už otevřel blízký bar, který byl ráno ještě zavřený, takže tentokrát čekání příjemně uběhlo. 

Pokud se nemýlíme, za celou naši historii jsme na akci tolik změn během jednoho dne nezažili. Nenechali jsme si ale pokazit náladu, užili jsme si podzimní den a z Vamberka do Žamberka se vypravíme někdy v příštím roce.

Výběr fotek z listopadového výletu najdete zde.