Pět červencových dní se slovenskými turisty v Malých Karpatech
Český národ miluje jak odkaz Cyrila s Metodějem, tak i Jana Husa, z obou ale především to, že jejich svátky připadají na první červencovou dekádu a jdou hezky po sobě. To pak národ na několik dní opouští příbytky a oddává se relaxování na různý způsob – včetně toho, který vyznáváme my: výjezd do nám blízkého zahraničí za přírodou, kulturou, historií, zkrátka za zážitky z cest.
Jedenadvacet z našich členů strávilo letos tyto svátky a něco déle, přesněji pět dní v době od 4. do 8. července v západoslovenském lázeňském městečku Piešťany a jeho zajímavém okolí. V pohoří Malých Karpat, které sem zasahuje, jsme totiž ještě spolu nebyli a také se zde v tomto termínu konal celoslovenský sraz turistů, od kterého jsme si alibisticky slibovali, že nás tímto krajem provedou a zajistí nám vše kolem, aniž bychom museli nějak zvlášť chystat program. A tak jsme se hned zkraje roku přihlásili a ve středu 4. července v poledne vyrazili vlakem z Olomouce na východ.
V Piešťanech, kam je to od nás tři hodiny jízdy s přestupem v Púchově, jsme se za těch pět dní dobře zorientovali. Městečko je velké jako Šternberk, veškeré lázeňské záležitosti jsou soustředěny do jednoho místa – na Lázeňský ostrov, proti kterému je kolonáda a nevelké centrum města, na něž navazuje nevelký park, kde byl štáb turistického srazu, a kousek za parkem jsme – v hotelové akademii – bydleli a jedli. Jen nádraží bylo mimo tento perimetr, ale kdo nemohl nebo nechtěl šlapat půlhodinu pěšky, mohl využít na naše poměry levné taxi. Toto nastavení mohlo za to, že jsme nebyli na sobě závislí a mohli se v různě se měnících skupinkách věnovat různému programu, podle momentální chuti a vůle.
Z programu Klubu slovenských turistů jsme si buď všichni, nebo valná většina z nás vybrali každý den hezkou túru, anebo si vymysleli vlastní zábavu. Tak jsme za čtyři dny zvládli navštívit veselé vršky Povážského Inovce s archeologickým nalezištěm Kostoloc, historické město Trnava s třicítkou kostelních věží, zříceniny Čachtického hradu i Tematína, projet se historickým vlakem, absolvovat exkurzi nejbližším okolím Piešťan včetně návštěvy muzea a vystoupání na vrch Ahoj, kde nás čekal kotlíkový guláš a harmonikář. Nevynechali jsme ani koupání buď přímo ve Váhu, nebo v městském termálním koupališti, navštívili jsme dva domácí pivovary – piešťanský Žiwell a trnavský Sessler, účastnili se tří hudebních vystoupení, ale také jsme si zahráli a zazpívali sami, v hospodě s domorodci.
Byla to taková trochu jinačí akce, ale ono není na škodu poznat i něco jiného, než na co běžně jezdíme my. Tím, že slovenští turisté, kterých se v Piešťanech mimochodem sešlo téměř sedm set, nabídli na každý den pestrý program, ze kterého si každý z nás vybral podle vlastního gusta, nebo si zajistil něco vlastního, jsme toho za těch pět dní zažili daleko více, než pokud bychom jeli někam sami. Taky bychom na některé trasy asi ani nepřišli. A tak lze s klidným srdcem místním odpustit různé zmatky a překvapení, které nás během pobytu provázely. Zkrátka máme za sebou povedený začátek prázdnin a bude na co dlouho vzpomínat.
Výběr z fotek z naší expedice na východ najdete zde.