Dubnové Úterní procházky: lesem Království, Babiččiným údolím a Úsovem
V dubnu se podařilo uspořádat hned tři výlety z cyklu "Úterních procházek" pro ty, co (už) nemusejí vstávat do práce. Účastníci se s námi podívali do Majetína a lesa Království, do Babiččina údolí a na Úsovsko.
Úterní procházka do Majetína a lesa Království
Předpověď počasí na úterý 5. dubna 2022 nám nepřeje, má pršet a foukat vítr. Tři dámy se počasí nezalekly a udělaly dobře. Nastěstí nám nepršelo a foukalo jen trošku. Za to jsme viděly Kostel Narození sv. Jana Křtitele a zvonkohru v Brodku u Přerova když jsme čekaly na busek do Majetína. Kousek za Majetínem jsme objevily kouzelné místo s kapličkou Neposkvrněného početí Panny Marie a pramen. Probouzející se jarní příroda doplnila kouzelnou atmosféru.
Pověst říká, že v Olší kázali novou víru sv. Metoděj a jeho následovníci. Od té doby tam snad stál dřevěný sloupek s obrazem P. Marie, dalšími generacemi obnovovaný. Stál nad vydatným pramenem, jehož vodu majetínští i lidé z okolí pili, jí se omývali a věřili, že spolu s modlitbou dojdou uzdravení. Zdejší farář P. Fr. Prostějovský, který ze vzpomínek občanů a hlavně opatrovnice kapličky Josefy Majecké sepsal uzdravení dvaceti lidí.
V roce 1885 – na památku 1000. výročí úmrtí sv. Metoděje byla v Olší postavena kaplička nad pramenem vody, který byl tehdy tak vydatný, že nejdřív musely býti do země zaraženy kůly, na ně dány trámy a fošny a teprve se mohlo stavět. První pouť ke kapličce se konala 15. 8. 1885, kdy byla asi též vysvěcena. Pak se každoročně konala tato pouť vždy 15. 8. nebo první neděli po tomto svátku, jako dík za ukončení žní.
Pokračujeme přes Majetín do Přírodní rezervace Království, kde kraluje Dub Král. Je to památný strom, který roste na okraji Přírodní rezervace „Království“ poblíž Grygova u Olomouce, a to hned u železniční trati. Jeden z nejmohutnějších památných stromů v okrese Olomouc se dostal i do 8. dílu televizního pořadu České televize Paměť stromů s názvem Stromy královské.
Prošly jsme lesem až k dubu a bylo nám smutno. Dub král stával obklopený dalšími stromy a navzájem se chránily před větrem. Dnes stojí sám u trati. Ostatní stromy jsou vykácené, prý byly nemocné nebo se železničáři báli, že spadnou na koleje... Nám ale bylo smutno. Přejeme si aby Dub Král rostl dál pro radost naši i našich dětí... i když už není nejmladší a své 500. narozeniny už má dávno za sebou.
Fotky z první dubnové Úterní procházky jsou zde.
Úterní procházka Babiččiným údolím
Úterní procházka, která se konala 19. dubna, byla ve větší dálce od Olomouce. Vyjely jsme po stopách hrdinů knihy Boženy Němcové do Babiččina údolí.
Na vlakovém nádraží se sešlo šest žen, které se nebály uplakaného počasí. Prý déšť zastrašíme dobrou náladou, což zní jako skvělý plán. Nastupujeme do vlaku, projíždíme deštěm a vyhlížíme sluníčko. Z vlaku v České Skalici ještě buskem do Žernova a hurá jsme na začátku naší cesty Babiččiným údolím. V Žernově vystoupíme na rozhlednu a pokocháme se výhledy do blízkého okolí. Pokračujeme k zřícenině hradu Rýzmburk kde nám svítilo sluníčko, tak holky honem společné foto. Cestou vidíme Viktorčin splav, smírčí kříž, pomník Babičky s dětmi, Vodní mandl...vše si prohlédneme jen z venku a jdeme do restaurace na polévku, kafíčko nebo pivko. Po dobrém občerstvení na nás už čeká zámek Ratibořice, projdeme krásnou zámeckou zahradou a pokračujeme směr do České Skalice. Před námi je sluníčkem ozářený Vojenský hřbitov bitvy roku 1866 z r. 1892, kde je pohřbeno téměř 500 rakouských (tedy i našich) vojáků. Na vlak už to máme kousek, takže je i čas na další kafíčko, ale nejsou otevřené hospody, a tak jdeme na benzínku. Kafe měli dobré, ale začalo pršet, což už tak na konci cesty nevadilo. Počasí nám přálo, jednou nám pršelo celkem hodně a my vytáhly deštníky, ale i sluníčko na nás vykukovalo a divilo se, kam to jdeme, když je tak škaredě...
Fotky z procházky Babiččiným údolím najdete zde.
Úterní procházka Úsovem a Litovelským Pomoravím
Za slunečného počasí vyjelo v úterý 26. dubna osm lidí (7 děvčat a jeden chlapec) na procházku Litovelským Pomoravím. Začínali jsme ve městě Úsov, kde nám Majka Miklasová vyprávěla o historii města. Prohlídli jsme si synagogu, která byla postavena v letech 1783-4 a do roku 1938 sloužila svému účelu, než ji v den tzv. křišťálové noci místní nacisté zdemolovali. Po roce 1949 ji využívala čs. církev husitská až do roku 1993, kdy ji odkoupila zpět Nina Hofmannová z Anglie a věnovala ji Židovské obci. Po rekonstrukci byla slavnostně otevřena v červnu 2008 a od té doby je veřejně přístupná. Najdete v ní expozici věnovanou židovskému osídlení Úsova. Také jsme si prohlídli starý židovský hřbitov z 2. poloviny 15. století. Dnešní židovský hřbitov se nachází na okraji ghetta a byl založen kolem roku 1645. Nejstarší náhrobky pocházejí z 2. poloviny 17. století. Spatříte zde náhrobky, které mají i ozdobné reliéfy. Ty symbolizují jméno, rod či zaměstnání zesnulého. Texty na náhrobcích jsou psány hebrejsky nebo hebrejsko-německy.
Z Úsova jsme vyrazili po modré turistické značce do Litovelského Pomoraví. V lese obdivovali krásně rozkvetlé koberce sasanek, zastavili jsme se u studánky pod Bradlecem a kaple sv. Josefa. Cesta lesem příjemně utíkala, vzduch byl čistý po dešti a příroda úžasná. Celkem jsme ušli asi deset kilometrů. Majko, děkuji za úžasnou procházku a důkladnou přípravu.
Fotky z Úterní procházky na Úsovsku jsou tady.
Helena Polášková, autorka a organizátorka Úterních vycházek