Na květnových Pastvinách nás dostihli ledoví muži, ale přemohli jsme je

Přes dosti nepříznivé předpovědi počasí pro náš očekávaný prodloužený Víkend  v orlickém podhůří (10. - 12. 5. 2019) vyrazila menší skupinka na Pastviny už v pátek 10. května ráno. Naštěstí mlha a déšť nás provázely pouze po cestě vlakem a autobusem, v osadě Pastviny už nepršelo. Čekala nás pěší túra na místo ubytování do střediska Univerzity Palackého, které je asi 3 km od zastávky busu. Po krátkém posílení v místním Hostinci U Mostu jsme vyrazili s těžkými batohy. Malé klopýtnutí a už zanecháváme malou stopu „krvičky z kolena“ Hanky jako potvrzení naší přítomnosti zde. Za hodinku jsme ve středisku a v tom začalo pršet. Vše vyšlo jako načasované. Pak už prohlídka tábora za střídavého deště. Líbí se nám „krbárna“, která je ještě vyhřátá a krásně voní dřevem. Pak se vydáváme do okolí ke hrázi přehrady. Kupodivu se už ukázalo i sluníčko jako odměna těm, kteří se nedali odradit a vyjeli brzy. Pak už se k nám přidávají postupně ostatní dojíždějící s auty. A už je nás plný počet patnácti.

Ubytování v tzv. „špičkách“, tj. chatkách s úzkými špicemi je skromné, ale nám vyhovuje. „Tak nějak jsme se vrátili do let, kdy jsme jezdili na letní tábory,“ okomentovala ubikace Hanka Hulíková.  Vše, co je potřebné, je kolem blízko, hlavně jídelna, kde máme zajištěnou stravu. Po večeři začíná krátká hudební produkce našeho muzikálního „guru“ Zbóži, ale pak se spíše obracíme na bednu TV - hrajeme totiž moc zajímavé utkání v zahajovacím dnu Mistrovství světa v hokeji, a to se Švédskem. Postupně se fandové usadili kolem TV a sledovali napínavý souboj, který nakonec naši vybojovali 3:2. Tedy hurá - první body ve skupině jsou naše. Hudební produkce a také oslava vítězství potom následovala až do pozdních hodin. 

Ráno nás vítá modrá obloha a sluníčko, přes všechny špatné prognózy. Naše plánovaná trasa dnes povede přes Zemskou bránu naučnou stezkou kolem Divoké Orlice. Nejprve přeprava autobusem do Českých Petrovic a pak už pokračujeme pěšky přes osadu Čihák k Zemské bráně, kde naučná stezka začíná. Zde se nachází rekonstruovaný kamenný most přes Divokou Orlici, který vytváří v romantickém údolí pomyslný dojem vstupní brány do Čech. Odtud pak vede strmě vzhůru značená cesta k Orlické chatě, kterou využíváme pro malé občerstvení.

Cesta zpět dolů k mostu je určitě náročnější, ale zdoláváme ji bez problémů. Zde nás čeká nejkrásnější úsek Divoké Orlice v území přírodní rezervace Zemská brána. Lesnaté říční koryto má mnoho balvanů a peřejek a také my v úplné blízkosti vody překračujeme četné překážky, někde bylo potřeba balvany i „podlézt“ po čtyřech, každý dělal, jak uměl, zkrátka, zpočátku to byla divoká cesta. Celá stezka je lemovaná informačními panely naučné stezky, které popisují vše, co se týká této oblasti, včetně fauny i flory. Cesta vede stále lesem, kde jsou často vidět skalní útvary, výrazná a popsaná je Ledříčkova skála s jeskyňkou, spojená s pověstí o místním Jánošíkovi, Ledříčkovi.

Minuli jsme několik objektů, které jsou součástí pevnostního opevnění včetně pěchotního srubu R-54 „na potoku“. Mnozí zvědavci si samozřejmě prohlédli srub i zevnitř. A také nezapomínáme na občerstvení v osadě Amerika, kde také končí naučná stezka. Dále jsme pokračovali stále po modré značce kolem mnoha chaloupek udržovaných a zdobených, které jsou typické pro podhůří Orlických hor až do Klášterce nad Orlicí. Místní kostel Nejsvětější Trojice je sice v opravě, ale stál také za prohlídku. Je to stavba nejen historická, ale plná záhad. Jednou z nich je i otázka, koho a co mají připomínat „záhadné postavy“ v malbách na jedné straně kostela, které byly krásně viditelné.  

A potom se už rozhodujeme jakou cestou se vrátit zpět do obce Pastviny. Volba padla na červenou značku, která vede přírodou. Poskytlo nám to na závěr krásný výhled na přehradu shora a také jsme přímo narazili na možnost občerstvení v Hostinci U Mostu s výhledem na most překlenující přehradu. Počasí nám přálo a tak posezení před další m pěším pochodem do střediska bylo vítané. Nakonec jsme sice trochu „ušlí“, ale určitě spokojení, dorazili do místa, kde nás čekala večeře. Na dovršení dne jsme u ohně opekli špekáčky, když nás zahnal počínající déšť. Večer pak pokračoval stejně jako včera muzikou, fanděním hokeji a jeho oslavou. Opět jsme totiž zvítězili, tentokráte nad Norskem 7:2.

Do rána nám bubnoval studený déšť, tolik očekávaný v celé republice, na střechy chatek. Zkrátka, ledoví muži Pankrác, Servác a Bonifác dorazili! A nás čekala exkurze na hráz přehrady. Provázel nás pan hrázný Zdeněk Dvořák, který se o přehradu stará. Stálo to za to, protože jeho výklad byl velice poutavý a srozumitelný i pro nás laiky. Prolezli jsme útrobami zdi přehrady a dověděli se mnoho zajímavostí, včetně prohlídky budovy s turbínou. A vyfotili jsme se poprvé u elektrárny! Jen kdyby nebyla tak hrozná zima! Zmrzlík Pankrác se na nás na závěr vyřádil. A toto už byl konec našeho společného  pobytu na Pastvinách, pak už jsme se rozjížděli směrem domů, každý jak mohl.

Pobyt zde v podhůří Orlických hor se vydařil. Můžeme poděkovat počasí, že nás nakonec až tak moc netrápilo, hlavně v sobotu, kterou jsme využili na celodenní túru a poznali krásný kraj v okolí Divoké Orlice.

Iva Dvořáková s doplněním Hanky Hulíkové

Ochutnávka fotek z našeho jarního podhorského víkendu je zde