Můviťácké podzimky na Baldovci

25. - 28. říjen 2012

Mládež našeho klubu vyjela na poslední, pátou víkendovou akci v rámci české části projektu "Move It!", kterého se účastní děti a mládež z 5 zemí Evropy: Francie, Německa, Litvy, Maďarska a Česka. V každém státě probíhá 5 víkendů pro skupinu 20 účastníků a několika organizátorů. Cílem je naučit se spolupracovat ve skupině lidí z různého prostředí, poznat nové kamarády a způsoby trávení volného času a zjistit, že řešení každého problému je jednodušší, je-li na něj více lidí. Projekt je podpořen z programu Evropské unie DAPHNE.

Bylo podzimní odpoledne, poslední říjnový čtvrtek a Radek čekal na nádraží na kupu mládeže, aby je sám samotinký odvezl do sportovního a relaxační centra na Baldovci na Prostějovsku. A taky že dovezl. Postupně se náš sešlo 16 účastníků a čtyři vedoucí, a tahle dvacítka si dala dohromady jedny z nejlepších podzimních prázdnin všech dob.

Tradičně jsme začali seznamovacími a rozehřívacími hrami, abychom se poznali i s těmi, koho jsme ještě neznali. A než se kdo nadál, byla tma, a byl čas jít spát. Další den nás toho čekalo moc. Nicméně naučili jsme se ve správný čas scházet před chatkou vedoucích, a program šel stále naplno.

V pátek ráno už byla přichystána hra v lese, kdy se získávalo ringo. Boj byl krutý, pár lidí se i vyválelo v mechu a jehličí, ale nikomu se nic nestalo, a souboj téměř skončil remízou. Odpoledne už byl nachystaný místní personál s paintballem, všichni si to zkusili, ledaskdo by hrál až do tmy. A pak už nás ve vyhřáté místnosti klubovny čekaly korálky a korále, drátky, háčky a náušničky, fimo... A za tmy noční hra, za jejíž úspěšné splnění čekala odměna v podobě oficiálního trička.

Sobota byla ve znamení výletu. Výletu a deštivého počasí. To nás ovšem neodradilo od prozkoumání legendární pověsti o Rudém Knížeti, který straší na nedaleké zřícenině a hlídá si tam svůj uškudlený poklad. Nakonec nás ale déšť zahnal do restaurace, kde po polévce a čaji vzdali i ti nejodvážnější boj s počasím a jelo se domů usušit a ohřát.

Po večeři čekala Venda se svými speciálními hrami, které dělaly problém i dospělým, ale my je zvládli levou zadní. Po západu slunce pak začalo sněžit, mrznout, a do rána napadlo pět centimetrů sněhu. Tak jsme se rozloučili s bílým Baldovcem, a než jsme došli do vsi na autobus, vysvitlo sluníčko a po sněhu nebylo ani památky.

Fotky si můžete prohlédnout zde

Radek Hrachovec, koordinátor projektu