Letní toulky Rýchorami: spousta kilometrů a zážitků, přesto klidná dovolená

Letos se všechny plány kvůli hnusnému viru mění, posouvají nebo rovnou ruší, v lepším případě dávají vzniknout něčemu neplánovanému. Tak tomu bylo v případě týdenního zájezdu Letní toulky Rýchorami, který jsme zařadili až dodatečně kvůli tomu, aby aspoň nějaká naše skupinová "rekreace" v letošním létě proběhla. A neudělali jsme vůbec špatně. Nakonec jsme z původních 16 míst museli navyšovat na 21 zájemců, kteří se v týdnu od 25. července do 1. srpna 2020 vystřídali na Rýchorské boudě ve východních Krkonoších. Odsud, z výšky 1001 m n. m., jsme podnikali pěší výlety po hřebenech Rýchor a Krkonoš. Někdy jsme si pomohli autobusem, jindy (trochu se studem) auty, ale jinak bychom toho tolik během vymezených sedmi dní nezažili a neviděli.

Tentokrát byla akce pojata volněji než jindy. Neexistoval pevný program, ale účastníci si mohli vybrat z doporučených tras či si vytvořit vlastní plán. Vždy po večeři jsme si řekli, co kdo plánuje na další den, a bylo možno se k plánu přidat. Zároveň jsme si vzájemně doporučili trasy a tipy, kam zaručeně jít, případně čemu se vyhnout. 

Měli jsme tak docela široký záběr a můžeme říct, že trávit celý týden na horách rozhodně není jednotvárné, ani to není jen samé chození. Rýchory nabízejí kromě spousty turistických tras, na nichž jsou rozmístěny horské boudy, také možnosti kochat se překrásnou přírodou: květnaté louky plné motýlů, zkroucené stromy v Dvorském lese, studánky... 

Samozřejmě jsme museli pěšky vystoupat na nejvyšší český vrchol, Sněžku, která se ale pomalu stává Disneylandem. Ochutnali jsme Trautenberk, pivo z hor, které se vaří na Pomezních Boudách. Na hřebenech jsme si užívali výhledy na českou i polskou stranu společného pohoří. Okoupali jsme se na plovárně napouštěné z horského potoka i v aquaparku. Vždy, když jsme sestoupili z poloprázdných Rýchor, které si turista musí zasloužit, do civilizace, kam dojedou všichni autem, jsme ocenili, že se můžeme vrátit do klidu a pohody naší boudy a jejího okolí. 

Během pobytu jsme navštívili i polskou stranu oblasti: odnášíme si vzpomínky na bývalý uranový důl v Kowarech, vikingský kostel Wang v Karpaczi a koprem zasypaný oběd v polské taverně. Na české straně nás kromě přírody zajímaly i historické památky 

Ani večery nebyly jednotvárné. Hudební a povídací náplň se střídala s podřimovací, což bylo závislé na tom, jak moc intenzivní byla zátěž pro naše nohy a smysly během dne. Došlo ale i na podvečerní volejbal před chatou nebo sledování filmu. Zkrátka program byl rámcový jak ve dne, tak i v noci a každý si svůj krkonošský týden přizpůsobil vlastnímu tempu a chuti. Rádi jsme se vždy vraceli na Rýchorskou boudu, která nám poskytovala kvalitní zázemí po stránce ubytování i výživy. 

Sečteno, podtrženo: Spousta kilometrů v nohách, spousta zážitků a navštívených míst, spousta zábavy. Přesto to byla taková klidná dovolená. Jet na Rýchory a spol. na méně než týden by nemělo smysl!

Výběr fotek - týden na Rýchorách očima několika fotogtrafů - najdete zde.