Jeden březnový den v "malé Vídni"

Podnikneme plánovaný výlet do Šumperka a na rozhlednu Háj? Tato otázka se mi honila hlavou celý první březnový týden, kdy v jednom kuse lilo a lilo. A s Ivou Dvořákovou, průvodkyní tohoto výšlapu, už jsme začali vymýšlet "mokrou variantu" návštěv tamních muzeí... A také provozovatele rozhledny Háj jsme telefonicky kontaktovali, zda vůbec bude otevřená, protože na info stránkách rozhledny je uvedeno, že je v provozu za dobré viditelnosti a pěší dostupnosti. Ale naštěstí, počasí opět vyšlo (ať to nezakřikneme) a provozovatelé byli velice ochotní, vstřícní a ubezpečili nás, že vyhlídku otevřou třeba jen kvůli nám.

V sobotu 5. března se nás na nádraží v Šumperku shromáždilo deset a hrdá patriotka Iva Dvořáková nás nejprve provedla svým rodným městem. Většina z nás se shodla na jednom: Šumperk jsme do té doby znali jen jako město, kterým se projíždí směrem do hor, ale možnost prohlédnout si ho jsme měli poprvé. Překvapilo nás, kolika zajímavými historickými budovami se může pyšnit, ať už je to monumentální radnice, budova divadla, Geschaderův dům a mnoho dalších. Zcela právem se Šumperk nazývá malou Vídní, za což vděčí dynamickému rozvoji textilního průmyslu v 19. století, kdy tehdejší majitelé šumperských továren povolali ke stavbě svých vil a paláců slavné vídeňské architekty.

Po prohlídce města jsme se vydali směrem do okolních kopců na rozhlednu Háj, která je dominantou nejen Šumperka, ale i Bludova. Současná moderní stavba rozhledny pochází z roku 1997 a byla vybudována na místě rozhledny původní z roku 1934, která po necelých dvaceti letech po zásahu bleskem vyhořela. Po 135 schodech jsme vystoupali do výšky 29 metrů a mohli jsme se pokochat pohledem na Hrubý Jeseník. I když viditelnost nebyla ideální, stálo to za to. A potom už hurá zpátky dolů a na vlak domů, taktak že jsme stihli jedno rychlé nádražní pivo před odjezdem.

Zavzpomínala Hanka Hulíková 

Fotky z "Výšlapu nad, kolem a po Šumperku" najdete zde.