Druhá výprava do Poodří propršela, ale i tak byla hezká

Po půlroce jsme se vrátili do Poodří, do kraje nedaleko Ostravy, kterým meandruje řeka Odra, již člověk kdysi využíval k pohonu mlýnů a pil, pastevectví a ke tvorbě rybníků. Dnes přírodní krajinu jím vytvořenou člověk chrání jako unikátní doklad toho, že potřeby přírody a lidí nemusejí být v konfliktu, ale naopak se mohou vhodně doplňovat. Okolo toku řeky Odry tak vznikla Chráněná krajinná oblast Poodří a my jsme do ní v sobotu 23. května 2020 směřovali už podruhé na pěší výlet. Zatímco loni v září nám svítilo sluníčko a trasa vedla ze Studénky do Jistebníku, tentokrát padala z nebe voda v různé intenzitě (naštěstí ne nesnesitelné) a zajímala nás část Poodří mezi Suchdolem a Studénkou. Ta je charakteristická říčními meandry a záplavovými loukami v sezóně plnými květů.

V Olomouci bylo ráno po dešti a další se chystal, takže byl docela zázrak, že se na nádraží sešlo celých 10 zájemců o zážitky z přírody. Rozhodli jsme se vyjet, ať to nějak dopadne. Nakonec jsme celou dvacetikilometrovou trasu absolvovali podle plánu včetně návštěvy bartošovického Domu přírody Poodří, k němuž náleží záchranná stanice pro volně žijící živočichy. U Bartošovických rybníků proběhla i občerstvovací pauza na zahrádce rybářského bistra včetně objednávky čerstvého pečeného pstruha. Nikdo si nestěžoval, že by promokl tak, aby mu to vadilo. Vlhké boty totiž vynahradil dostatek dojmů z krajiny, kterou jsme procházeli.

Výšlap připravil Hynek Pečinka, který na několika zastávkách upozornil na přírodní a historické souvislosti života v Poodří. Na konci trasy pak spokojeným a příjemně unaveným účastníkům slíbil, že se do tohoto kraje ještě jednou vrátíme a poznáme jeho třetí stranu na sever od Suchdola nad Odrou.

Výběr fotek z květnového turistického výšlapu najdete tady.