Naše Chřiby – toulky přírodou, po památkách, ale i na majáku, v letadle či na lodi

Když jsme po pěti dnech odjížděli z naší podzimní výpravy do Chřibů (24. - 28. 10. 2015), těžko jsme už vzpomínali na všechno, co jsme tady prošli a viděli. Bylo toho hodně a byl to pobyt intenzivní jak na turistiku, tak na poznávání, umocněný nádhernou podzimní barevnou přírodou kolem nás. Lepší počasí jsme si ani přát nemohli, i když ze začátku to tak nadějně nevypadalo.

Když jsme totiž v sobotu 24. října ráno vyrazili na cestu, absolvovali jsme ji téměř celou v poměrně husté mlze. Naše první cesta vedla na akci klubu leteckých modelářů do Halenkovic. Tam mlha před našima očima opadla a vyloupl se z ní prosluněný podzimní den, ve kterém nakonec pestrobarevné modely vzlétly, i když se zpožděním. A tak už to potom v podstatě zůstalo po celých pět dnů se dvěma výjimkami. První byl výhled z nejvyšší kamenné rozhledny na Moravě Brdo (23,9 m), kde nás opět zastihla mlha, i když v menším rozsahu. Druhou byl výšlap přes krkolomnější Čertovo sedlo u Buchlova. Tam nás pro změnu zaskočil prudký vítr, který nás přiměl ke zpěvu známé písně "Ej od Buchlova větor věje".

Hodně jsme toho našlapali pěšky, zvládli jsme několik skalních útvarů, rozhleden a dokonce i maják Šrotík, dopravní letoun L-610 a loď Naději u níže popsané Kovozoo.  V Napajedlích jsme se seznámili se zdejším proslulým chovem anglických plnokrevníků. Žádná velká romantika, je to taková "továrna" na kvalitní koně, kteří mají šanci uspět na dostizích a závodech a jsou krásní.

Učarovala nám zřícenina malebného hradu Cimburk, kde jsme v podstatě s místním personálem uzavírali sezonu a za jeho laskavého svolení jsme si uprostřed hradeb opekli špekáčky a klobásky. Ve Střílkách jsme si prohlédli barokní hřbitov, unikátní památku evropského významu  z první poloviny 18. století, jedinečný  originální architekturou a sochařskou výzdobou. 

Věděli jste, co jsou to čarověníky? My jsme se to dozvěděli v  arboretu v Jalubí. Čarověník je chomáčovitá nebo metlovitá znetvořenina na stromech a keřích, která je tvořena hustěji nahloučenými větvičkami, často odlišného zabarvení, tvaru a uspořádání olistění (jehlic). Čarověníky tak otevírají prostor fantazii a ozvláštní každou zahradu. V Jalubí mají ale ještě jednu zajímavost, a to repliku větrného mlýna holandského typu, u kterého nešlo jinak než si udělat skupinové foto. Původní mlýn pocházel snad již z roku 1840 a replika byla postavena v roce 2005 podle dobových fotografií.

Velkým překvapením a zajímavostí pro nás byla Kovozoo ve Starém Městě u Uherského Hradiště, jediná svého druhu v Evropě. Zdejší zvířata se nerodí, ale vznikají v Porodnici, nekousnou vás a ani nemůžou, protože jsou vyrobena převážně z odpadního kovu, ale i jiných materiálů. Co zvíře, to originální nápad, jenom jednu výtku jsme tu měli. Postrádali jsme lišku, ale byla nám přislíbena náprava. V areálu společnosti REC Group stojí ale mimo jiné za prohlídku i kongresové centrum, multifunkční zařízení vzniklé přestavbou bývalého skladu cukru z roku 1867. 

Nemohli jsme chybět ani na Velehradě, kde nás překvapila docela líná atmosféra. Bylo to určitě tím, že jsme sem zajeli v úterý, navíc už je po sezoně a interiér baziliky se opravuje. Zážitkem z tohoto duchovního centra Moravy tak byla spíš zpožděnka, kterou části naší skupiny vystavila vrchní v restauraci, když kvůli pomalé kuchyni nestíhali být včas na srazu se zbytkem. To Archeoskanzen v Modré byla jiná káva. Replika starověké slovanské vesničky zabydlená volně rostoucími domácími zvířaty není vymyšlená, vychází z velkomoravských nálezů okolo Uherského Hradiště. A protože jsme ještě nebyli úplně unavení z nových poznatků, navštívili jsme hned vedle stojící budovu vodního světa obklopenou nádržemi, pod jejichž hladinou je umístěn průhledný tunel, do nějž návštěvník vstoupí suchou nohou z budovy centra. Pobavila cizí holčička zvoláním "Maminko, na mě se usmál kapr!".

Teprve poslední den vpodvečer jsme měli příležitost projít rekreační areál Skleníky, ve kterém jsme byli ubytovaní. Jindy to nešlo, kvůli změně času jsme se vždy vraceli z našich (auto)toulek až za tmy. V areálu je spousta sportovních atrakcí, bohužel ty venkovní už nám chladnější počasí nedovolilo využít. Na poslední večer jsme ale vybrali turnaj v bowlingu, kterého se zúčastnila drtivá většina naší výpravy, kterou zas drtili obzvláště Květoš a Trpaslík. Ale ani ostatní nebyli někde daleko na chvostu.

Ve středu 28. října jsme využili jednoho z posledních dnů, kdy jsou otevřené památky, a navštívili hrad Buchlov i zahradu zámku v Buchlovicích. Po lesích a kopcích okolo Buchlova jsme se prošli a otestovali své síly na Čertově sedle, které mnohým opět posunulo hranice toho, co dokážou. A o tom vlastně ty naše akce jsou. Jako organizátoři jsme spokojení a víme i od spokojených účastníků, že se nám výjezd do Chřibů povedl. Už se těšíme na další možnost!

Hanka Hulíková a Hynek Pečinka

Výběr fotek z akce najdete tady.